Pět animáků, které si užijí děti i dospělí

9. 9. 2019 -  Kvído radí

Když vás děti přemluví k filmovému večírku, nemusí to vždycky znamenat devadesát minut utrpení s infantilním příběhem o roztomilých zvířátkách s pokusy o poutavé písničky, z jejichž textů vám slézají nehty na nohou.

Existují animáky, jejichž tvůrci mysleli i na rodiče a ukryli do snímku poselství či humor i pro lidi nad třináct let. Přinášíme pět tipů na dětské filmy, ze kterých budou mít filmový požitek i rodiče.

Slepičí úlet

Stop klecovému chovu! Byla nebyla jedna britská drůbežárna, kde se ke slepičkám nechovali dvakrát hezky. Osud opeřenců je farmářům lhostejný, jsou tu ke snášení vajec, a až přestanou snášet, semelou se na maso. To však netuší, že za vraty kurníku se formuje odboj. Co na první pohled vypadá jako nevinná dětská legrace, je ve skutečnosti alegorie koncentračního tábora včetně konečného řešení slepičí otázky – kdo nesnáší, z toho bude masový koláč. Zlí farmáři pochodují v blátě v černých holínkách a jedinou nadějí je útěk. Bohužel v českém dabingu se připravíte o Mela Gibsona v roli vůdce rebelů – amerického kohouta, který chce získat svobodu pro svůj lid. Ve filmu najdete hromadu odkazů na starý válečný velkofilm Velký útěk se Stevem McQueenem, inspirace je víc než zřejmá. Oceníte také ručně uplácaný svět, na který padlo přes dvě tuny plastelíny a hodně, hodně hodin práce.


V hlavě

Pixarovky jsou sázka na jistotu. Popkulturními odkazy se většinou jen hemží a zasměje se u nich i dospělák. Shreka vám po stopadesáté doporučovat nebudeme, vaši duši by ale mohl potěšit animák V hlavě. Riley je jedenáctiletá holčička, která se vyrovnává se stěhováním do nového města. My však její trable nepozorujeme zvenčí, nýbrž zevnitř, z dívčiny hlavy. Tam se nachází velín, který řídí její reakce na okolní dění. Ve velíně sedí za stolem pět postaviček: Radost, Smutek, Nechuť, Strach a Vztek. Celé se to samozřejmě trochu zamotá a z Radosti a Smutku se stává nesourodá dvojka, která putuje krajinou lebeční a musí Riley uchránit před upadnutím do věčné melancholie. Závěrečné ponaučení je hlavně pro dospělé: emoce se nesmějí potlačovat, i když jsou negativní, a bez smutku nepoznáte radost. Freud by zaplesal. Pozor, u závěrečné scény, kdy se hroutí vzdušné zámky z dětství, si možná trochu nostalgicky pobrečíte. I když při zániku Ostrova tragických upířích románů si spíš oddechnete. Počkejte si na závěrečné titulky. Konečně se dozvíte, proč se kočky někdy chovají jak posedlé ďáblem.


Fantastický pan lišák

Jestli jste ještě neměli tu čest s filmy Wese Andersona, možná budete prvních pár minut s panem Lišákem trochu nechápavě zírat. Všechny jeho filmy mají totiž svůj unikátní styl, kdy si ťukáte na čelo, co dal kdo režisérovi do pití. V zásadě jsou vždycky nepředvídatelné, ulítlé a tak trochu divné. Tenhle film se točí kolem malé liščí rodinky, jejíž hlava, pan Lišák, si až tak fantasticky nepřipadá. Má pěkný dům, milou ženu, stálou práci a stejně pořád přemýšlí nad tím, jestli to nebylo lepší, když měl ještě hluboko do kapsy a po večerech kradl farmářům slepice. A když jsou jednoho dne ve slevě lupičské kukly, o návratu k vlastní přirozenosti je rozhodnuto. Pro děti je tu veselý příběh o jedné velké loupeži a pro vás všechny ty šílenosti kolem. K tomu všemu skvělý soundtrack a perfektní loutková animace. Možná jste letos viděli v kině Psí ostrov, pro nás ale nad pejsky pořád vítězí lesní zvířátka.


Píseň moře

Animák nemusí vždycky znamenat jen bláznivou komedii. Celý film se točí kolem irské pověsti o selkiích, což jsou tuleňovité bytosti žijící ve vodě, které na sebe na souši berou lidskou podobu. Ve starém majáku žije otec se dvěma dětmi, synem a němou dcerkou. Jejich poklidný život se změní ve chvíli, kdy se holčička ukáže být poslední ze selkií (tulení vílou) a jen ona může zachránit zkamenělé pohádkové bytosti, začarované zlou soví čarodějnicí. Píseň moře je rozhodně pomalejší film, kde hrají hlavní roli překrásná animace a mytická atmosféra. Víc bude bavit menší děti, pro větší poslouží třeba jako pohádka na dobrou noc. Jestli máte zrovna citlivější životní období, připravte si balík kapesníků. Píseň moře je film, který vás rozněžní a přenese zpět do dětského světa.


Železný obr

Než režisér Brad Bird natočil oblíbené Úžasňákovy, zvládl si zrežírovat jeden často opomíjený filmový klenot. Opomíjený jednak kvůli špatně zvládnuté kampani a možná i kvůli jeho 2D provedení, které na konci 90. let už poněkud vycházelo z módy. Železný obr není klasický dětský animák. Neodehrává se v milém městečku zalitém sluncem, kde jsou všichni šťastní, ale v temných padesátých letech v Americe, v období studené války. Lidé jsou vystrašení z jaderné hrozby a do téhle nálady přistane gigantický robot z vesmíru, který místo jídla chroupe železo. V lese ho najde malý kluk, co miluje sci-fi, a je z toho přátelství na život a na smrt. Jen ti lidé ne a ne pochopit, že nebezpečnější než železný obr s něžnou duší je lidská nadutost. Zatímco dětem můžete nakecat, že se jedná o praprapradědečka transformerů, vy si vychutnejte úžasně atmosférický příběh o strachu a přátelství.



Text: Simona Ondráková, foto: Gettyimages