Předškoláci a YouTube: na co si dát pozor

Vše vidíme z pohledu první osoby. Kamera snímá ruce hnětoucí zářivé kostky jakési plastelínové pěny. Následně jsou na vzniklou hmotu nasypány stovky třpytek, kuliček, barviv, gelu a kdovíčeho ještě. Asi po patnácti minutách míchání vznikne obří hnědé… cosi. A vaše předškolní děti na to už poněkolikáté fascinovaně zírají. Ano, řeč je o YouTube.

Variací na podobná videa najdeme na jednom z nejpopulárnějších serverů tisíce. Stejně jako nejrůznějšího vybalování hraček, chemických „pokusů“ s mentoskami a colou, přejíždění melounů bagry, zhudebněných rýmovánek s jednoduchou animací apod. Od pohádek, jako je Krteček nebo Prasátko Peppa, které jsou samozřejmě na YouTube také, se zmíněná videa liší mírou profesionality, obvykle absencí příběhu a hlavně množstvím. Jsou pro vaše děti vhodná? A jak se jim případně vyhnout? Pojďme se na to společně podívat.

Pro jak staré děti je YouTube

Na úvod je potřeba říct, že se budeme zabývat především malými dětmi a předškoláky. Ne že by YouTube neskrývala nástrahy i pro starší děti, ale na to tady jednak není prostor a také se to vymyká osobním zkušenostem autora.

Pokud jde o minimální věk, nechme promluvit samotné YouTube, resp. její smluvní podmínky: „Službu můžete používat, pokud je vám alespoň 15 let…“ Hned pod tím ale najdete upřesnění: „Pokud vám dosud není 18 let, musí vám dát k používání Služby souhlas váš rodič nebo zákonný zástupce. Požádejte ho, aby si tuto Smlouvu přečetl společně s vámi.“

Pomiňme teď, že patnáct a osmnáct je setsakra rozdíl. Podstatnější je, že touto absurditou server vlastně přiznává, že nemusí být úplně bezpečným místem pro děti. Ale zároveň asi chce, aby tam chodily. Nebo opravdu někdo příčetný může předpokládat, že si děti čtou podmínky služby? A pokud ano, že zavolají na rodiče, aby si je přečetli s nimi?

Forma vhodná pro děti

Obecně psychologové soudí, že děti mladší 18–24 měsíců by se na jakékoli pohyblivé obrázky neměly koukat vůbec. Malý dětský mozek si s videem prostě nedokáže poradit. Batolata nejsou schopna rozeznat rozdíl mezi fikcí a realitou a v době, kdy je pro vývoj dětí zásadní interakce s autentickým prostředím, jim obrazovka neumožňuje prožívat důležité smyslové vjemy, jako je dotek, čich a chuť. A u těch o trochu starších jsou prý vhodnější spíše pomalejší videa s méně potenciálně rozptylujícími prvky. Alespoň to tvrdí doktorka Colleen Russo Johnsonová, která se tímto fenoménem dlouhodobě zabývá. Jen tak si podle ní děti mohou ze zhlédnutého něco zapamatovat a o něčem se poučit.

Jak vydělat na dětech

Jenže jak už asi tušíte, mnohem atraktivnější jsou videa zpracovaná opačně. Tedy taková, kde se pořád něco děje, bliká a pohybuje. A takto je vytvořená většina obsahu na YouTube – např. i zmíněné rýmovánky od populárních kanálů pro děti jako Cocomelon, ChuChu TV apod. I když to na první pohled možná tak nevypadá, ve skutečnosti jim nejde o to děti něco naučit, ale udržet co nejdéle jejich pozornost. Jen tak totiž vydělají peníze za reklamu. A to je ostatně princip celého YouTube.

Dobrý bavič, špatná učitelka

Zásadní rozdíl mezi tradiční televizní tvorbou pro děti a obsahem vznikajícím pro YouTube je tedy účel, pro jaký byly stvořeny. A s tím souvisí i míra zodpovědnosti. Tradiční pohádky totiž vznikaly a vznikají buď přímo pod taktovkou veřejnoprávních institucí, jako je třeba ČT a BBC, nebo v prostředí vysoce regulovaného trhu komerčních televizí. Třeba si řeknete, že když se vaše dítě bude dívat na video, které není vyloženě závadné, ale je jen malinko rychlejší, vlastně se nic neděje. Až na to, že když mu potom budete chtít pustit něco aspoň trochu edukativního, možná zjistíte, že u toho nevydrží déle než tři minuty.

Prokletí jménem algoritmus a autoplay

A to se bavíme o videích v zásadě neškodných. Také se vám může stát, že dítěti nakrásně vyberete něco pěkného, ale po chvíli zjistíte, že se dívá na ruskou holčičku vybalující už stopadesátý domeček pro panenky. Za to může algoritmus YouTube nabízející další videa vedle toho právě sledovaného. Navíc, pokud nevypnete funkci autoplay, následující video se z onoho vygenerovaného seznamu spustí automaticky. A jestliže máte dojem, že ani tak se nic hrozného neděje, počkejte, až budete své čtyřleté dceři vysvětlovat, že opravdu existují na světě důležitější věci než neustálé nakupování nových a nových hraček. Nebo svému synovi, že na lidi se nedupe jako v animovaných soubojích mezi Godzillou a Spidermanem. A tohle jsou ještě ty menší bizarnosti, s kterými se vaše dítě může na YouTube setkat.

Používejte YouTube Kids

Jak z toho ven? Nejjednodušší by samozřejmě bylo děti k YouTube vůbec nepouštět. Ale ruku na srdce – kdo si občas nepotřebuje odpočinout a své ratolesti na chvíli zabavit nějakým videem? Naštěstí YouTube před pár lety přišlo se službou Kids, kam by se ta největší zvěrstva dostat neměla. A také u ní můžete mnohem lépe kontrolovat, na co se děti dívají, blokovat jednotlivá videa i kanály a doporučovat jiné. Celé prostředí je uzpůsobené dětem, a navíc můžete vypnout vyhledávání, takže ani malí školáčci se nedostanou k něčemu, co byste neschválili.

Zvažte alternativy

Nevýhodou je, že některé funkce YouTube Kids včetně nastavení časového limitu nefungují na desktopu a hlavně služba není dostupná na všech chytrých televizích. A to je důležité, protože podle další rady psychologů byste neměli pouštět dětem YouTube na mobilu či tabletu, ale naopak na televizi. Tak totiž můžete nejlépe sledovat, na co se dívají, povídat si s nimi o tom a případně jim vysvětlit, proč jim některá videa zakazujete a v čem nejsou vhodná. Navíc obsah nabízený na YouTube Kids je opět automaticky generovaný, takže ani tady si nemůžete být jistí jeho stoprocentní nezávadností.

A s tím souvisí i naše poslední rada. Pokud chcete mít jistotu, že výběr videí pro vaše děti má na starost redakční systém se skutečnými lidmi, a ne algoritmus, zvolte některou z předplacených služeb. Nabízí se samozřejmě Netflix nebo HBO Go s rozsáhlými sekcemi pro děti, z nichž velká část je v češtině. Ostatně videotéky nabízejí i české televize nebo operátoři. Třeba u Novy nebo Primy si musíte koupit předplatné, ale na ČT se můžete koukat zdarma.

Text: Matěj Černý Foto: Getty Images