Tři tipy na rozvoj řeči - hrajte si, povídejte a čtěte společně!

Tahle rada nikdy nezastará a čtení s rodiči nikdy nemůže nahradit televize nebo audioknihy. Čtení je ideální činnost pro rozvoj dětské fantazie a trénink pozornosti. Stačí pár minut denně a jednou za čas si s dítětem o knížce popovídat. Zeptejte se, jak si představuje princeznu, co se mu/jí v knížce líbilo a čas od času se ujistěte, že pochopilo celý děj a nic mu neuniklo.

Řeč se u dětí rozvíjí velmi individuálně a kromě osobnosti dítěte na ni mají vliv i sourozenci, přístup rodičů, ale třeba i pobyt v kolektivu. Pokud tedy stejně stará dcera kamarádky už mluví v celých větách, zatímco ta vaše zatím jen ukazuje a říká slova, není to důvod k poplachu. Zdravé děti se zpravidla během školky srovnají na podobnou úroveň. Rozhodně ale neuděláte chybu, když dítěti pomůžete rozvíjet slovní zásobu. Jeho start ve škole bude pak mnohem snazší i proto, že se vyhne stresu z toho, že něčemu nerozumí.

Dle slov paní Kopicové je životni tempo v posledních desetiletích je příliš rychlé a klade nároky na výkon. Na výkon rodičů i dětí. Rodiče jsou příliš zaneprázdněni a nemají moc času věnovat se dětem. A pokud se chtějí věnovat, jsou často unaveni, tak spíš děti někam odvezou, než aby si s dětmi povídali a hráli hry. A děti zase mají málo pohybu. Sedí často dlouhé hodiny u počítače, tabletu či mobilu. Pokud je rodiče odvezou na kroužek, pak děti mají gymnastiku nebo tenis, kde se jedná o výkon. Ale dětem chybí ten každodenní spontánní pohyb venku, hraní her – skákání přes švihadlo, hry s míčem, vybíjená apod, co si hrály děti dříve.

Novým „sedavým“ životním stylem celkově klesá tělesná zdatnost děti a jejich obratnost. Zároveň se s dětmi méně povídá, protože u počítače a televize se převážně mlčí. Méně slovních podnětů a menší obratnost pak vede u dětí k výskytu vad řeči. Nejedná se jen o potíže dětí s artikulací, ale děti mají potíže ve slovní zásobě, ve vyjadřování, dělají gramatické chyby – ve skloňování a časování, užívání předložek, v porozumění větám, textu, ve sluchovém a zrakovém vnímání, v hrubé i jemné motorice, grafomotorice a motorice mluvidel.

Komplexní logopedická péče obsahuje tedy nejen cvičení artikulační, ale i cvičení na rozvoj obsahové stránky řeči (rozvoj slovní zásoby a vyprávění), motoriky, cvičení sluchové a zrakové percepce a vizuomotoriky. Pokud se včas vada řeči u dítěte nepodchytí, pak má žák často potíže ve škole, zvláště v českém jazyce. A škola klade stále vyšší požadavky na výkon žáka, školní osnovy jsou náročné a v učivu se postupuje velmi rychle. Takže apeluji na rodiče, aby přišli se svými dětmi na logopedii včas, aby se v předškolním věku nacvičilo vše, co je potřeba, aby byl prvňáček ve škole šťastný a úspěšný.



„Se vzdělávacími hry od Albi v řadě Kvido si děti procvičují vše důležité, a když jsou děti ještě k tomu nadšené, je to výhra. Např. Kvído Povídačky a Chytrá pexesa nejen u děti podporují rozvoj řeči, ale v rámci logopedie je využíváme i pro nácvik plynulé řeči u klientů s poruchami plynulosti mluvy,“ doplňuje paní Kopicová.

„Moc ráda užívám Povídačky na cesty. Jedná se komplexní rozvíjení řeči, kdy u dětí se při povídaní rozšiřuje slovní zásoba, upevňuji se početní představy, rozlišují se emoce a všechny slovní druhy- nejen podstatná jména a slovesa, ale i přídavná jmena a předložky. Děti si uvědomuji příčinu a následek dějů např. Co se stane když… a rozvíjí se i tvořivost a fantazie, když se vymýšlí příběh na daná slova.

Dítě se učí nad obrázky hodnotit, jaké chování je správné a jaké ne – je tu i výchovný aspekt. Kromě řeči se trénuje i zraková paměť, když zakryjeme obrázek a dítě si má vybavit, co na obrázku vidělo. Povídačky obsahuji úkoly i na aktivizaci slovní zásoby- „vyjmenuj co patří do oblečení „… nebo na rozvoj vizuomotorické koordinace.(spojováni bodů fixem..). Pokud dítě neužívá v běžné řeči nějakou hlásku, povídání nad obrázky lze výborně využít pro procvičování hlásky v rámci logopedie.

Velmi poutavé pro děti je, že jsou tu i otázky pro rodiče, kdy rodiče sdělují zážitky ze svého dětství nebo svoje emoce. Zde dochází k přiblížení světa dětí a dospělých, prohloubení vzájemných vztahů dítěte s rodičem. Třeba to jednou budou chvíle, na které bude dítě v dospělém věku jednou velmi rádo vzpomínat“, doplňuje paní Kopicová.

Autorem přehledu je p. Salomonová, A.:Dyslalie. In: Škodová, E., Jedlička, I. a kol: Klinická logopedie , Portál 2002.