V jednoduchosti je síla – zkuste Velikonoce na vlně udržitelnosti
30. 3. 2021 - Kvído radí
Taky se vám při představě Velikonoc vybaví záplava kindervajec, nevkusné plastové „košilky“ na vajíčka, tuny levné čokolády a váza plná tulipánů, přestože venku ještě nic nekvete? Pokud chcete odlehčit nejen vaši peněžence, ale i planetě, mrkněte na článek.
Stejně jako většina ostatních svátků, i Velikonoce se v poslední době nesou hlavně ve znamení konzumu. Kupujeme beránky, mazance, čokoládu na koledu, o plastových dekoracích ani nemluvě. My je trávíme na chalupě, kde se ještě drží tradiční koleda s pomlázkou. Pokud tedy není zrovna lockdown.
Ve vesnici, kde je třináct holčiček a dva kluci, jde genderová politika stranou a koleda se nese v duchu girl power. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Kromě pomlázky, kterou s dcerami plete můj muž, tradičně pouštíme o Smrtné neděli po vodě „smrtku“ jako symbol odcházející zimy. Letos si holky vyrobily každá svoji, s hlavou z makovice a tělem z klacíků, ozdobenou zbytky vánoční výzdoby v podobě sušených květin a větviček. Podobně vytváříme i čarodějnici na 30. dubna – suchý adventní věnec a zbytky vosku totiž parádně hoří!
Tanec mezi vejci
Velikonoce pro mě byly každoročně zdrojem stresu – dělám všechno na poslední chvíli a na jakékoli kreativní tvoření jsem doslova levá. Pytlíčky syntetických barev z večerky tak byly tou nejsnazší volbou (stejně mi to vždycky popraskalo a bylo to flekatý). Loňský lockdown nás přinutil poradit si s tím, co bylo po ruce. Zkusily jsme tak barvení cibulovými slupkami a vyhrály jsme si i s klasickými obtisky lístečků a rostlinek. Dcery byly nadšené a na ošatce to vypadalo fakt krásně.
Jako dekoraci už několik let používám krásné kraslice, které jsem si kdysi objednala online na fleru. Zavěšujeme je na věneček z proutí a nějakým zázrakem stále přežívají. Odpadá tak zuřivý nájezd do Bauhausu nebo prodejny s plastovými kuřátky made in China. Až jednou doslouží, kompost si s nimi poradí do pár týdnů. Na dveře dáváme proutěný věnec ozdobený polovinami prázdných skořápek, inspiraci najdete na instagramu nebo pinterestu. Co zbyde, použijeme na předpěstování sazeniček zeleniny a květin. Napěchovat hlínu do skořápek zvládnou i ti nejmenší a děti se vždycky navíc strašně těší, co na jejich minizahrádce vyraší.
Kytky z konce světa
Zatímco o udržitelné módě se píše jak na běžícím pásu, fakta kolem květinového průmyslu zatím zůstávají spíš v pozadí. Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud k nám putují pestrobarevné pugéty, když na zahradě ještě neraší ani tráva? K jaru sice neodmyslitelně patří květiny – po zimě jsme všichni hladoví po svěžích barvách a vůních, i tady ale platí, že je dobré myslet globálně a jednat lokálně.
Většina k nám dovážených květin se pěstuje v Africe za velmi toxických podmínek. Nehledě na to, že tuhle špinavou práci často vykonávají děti, v prostředí prosyceném pesticidy a chemikáliemi. Pokud patříte k fanouškům pestrých pugétů od jara do zimy, věřte, že kouzelnou kytici vytvoříte i z toho, co během roku nabízí vaše bezprostřední okolí. Podívejte se na profily @plevel nebo @kytkyodpotoka a možná propadnete kouzlu rozčepýřených férových kytic i vy. Pokud si netroufáte na výzdobu sami, mrkněte třeba na @nehazhane a uvidíte, že výzdobu hravě zvládnete i bez záplavy zajíců. A jestli se bez něčeho huňatého prostě neobejdete, natrhejte si do vázy kočičky.
Nová energie
Když už je řeč o jarní udržitelnosti, nezapomínejme, že snadno vyčerpatelným zdrojem je i naše mysl a tělo. I když se s jarem probouzí v přírodě a v lidech nová energie, nic se nemá přehánět. Nemusíte mít umytá okna ani nejlepší mazanec v okolí (pokud vám to ovšem nedělá radost ). Důležitý je čas strávený s blízkými, ale stejně tak důležitý je čas strávený o samotě, potřebujete-li. Zkuste naslouchat rytmu roku, vašim vnitřním hodinám a uvidíte, že hon za dokonalostí vás nakonec nechá chladnými. Tak veselé Velikonoce!
Text: Linda Vomáčková Foto: Getty Images
