Šátek, krosna, nebo vlastní nožičky? Jak s ratolestmi na pěší výlety
8. 7. 2020 - Kvído radí
S příchodem dětí se vaše životní tempo zpomalí. Hodně zpomalí. Pokud jste doposud směle mířili za svým cílem, počítejte s tím, že teď se budete pohybovat rychlostí dva metry za hodinu, motat se v kruhu, a někdy se dokonce budete muset v půlce cesty vrátit.
Než jsme měli děti, chodili jsme s mužem po horách, jezdili na běžkách i na kole, chodili na výstavy a těšili se na výlety. Předpokládali jsme, že děti se našemu životnímu stylu prostě přizpůsobí. Přizpůsobit jsme se ale museli my dva. Minimalistické batůžky a víkendové single-tracky nahradil rodinný vůz narvaný k prasknutí (stejně vždycky něco chybí) a před výsadkem kamkoli nervy jak špagáty. 
Kdo s koho
Zabavit děti v autě nebo ve vlaku je jedna věc, ale přinutit je chodit po vlastních, a ještě docílit toho, aby každou chvíli neřvaly nebo si nestěžovaly, už je tak trochu vyšší dívčí. Dokud máte doma jeden kus, který zatím navíc poslušně leží v kočárku a místo patnácti druhů zmrzliny se dožaduje jen kojení, ještě to docela jde. Problém nastane ve chvíli, kdy se dítě postaví na vlastní nohy a hodlá se přemísťovat samo. A taky hodlá určovat rychlost i směr vaší cesty. Jeden náš kamarád se takhle v zimě v Krkonoších odmítl dál párat se svým tehdy tříletým vřískajícím synkem, který se zasekl u cesty a odmítl se hnout. Myslel, že na něj vyzraje výhružkou „Tak já tě tu nechám a jdu sám“. Chlapeček ho nechal s ledovým klidem zmizet z dohledu a v závěji setrval dalších 20 minut.
Kočár nebo nosítko
Jak s nimi tedy pohnout? Dokud je vy nebo partner unesete, máte několik možností:
Kočárek – mezi příznivci nošení a vození často panuje nesmiřitelná rivalita. Kočárek je klasika. Z ortopedického hlediska vašemu robátku nijak neuškodí, nevisí mu z něj hlava ani končetiny. Úložný prostor bývá velkorysý, korbička skýtá ochranu proti dešti i slunci. Limitem je terén. S kočárkem jste odkázaní jen na zpevněné nebo štěrkové cesty. 
Nosítko – představuje flexibilní variantu pro aktivní rodiče. S dítětem v nosítku se dostanete prakticky kamkoli, je lehké a prodyšné. Řada maminek také ocení blízký fyzický kontakt s dítětem, který nosítko umožňuje. S výběrem správného modelu vám poradí ve specializovaných prodejnách. Pozor byste si měli dát na nosítka, kde je dítě opřené za rozkrok a nožičky mu volně visí dolů. Při správném nošení musí být zadeček vždy podsazený a kolínka směřovat nahoru.
Šátek – je alternativou nosítka. Na rozdíl od jednoduchého zacvaknutí prostřednictvím přezek u nosítka musíte šátek umět zavázat. A to chce trochu cvik. Já u toho málem uškrtila sebe i dítě, ale mnohým maminkám šátek vyhovuje. Šátky se navíc vyrábí v krásných designech. Otázku zdravotní nezávadnosti nošení si asi musí vyřešit každý sám. Pokud si nejste jistí, poraďte se s někým, komu věříte.
Krosna – praktický pomocník na výpravy do lesa či do hor. Díky větším rozměrům do něj hravě napasujete dítě i zásoby. Nevýhodou je vyšší cena a větší rozměry i váha. Na drobnější maminky nebo bolavá záda to může být už moc. Obecně platí, že než si cokoli pořídíte, je dobré to nejprve vyzkoušet. Za půjčení nic nedáte a ušetříte si pozdější starosti s dalším odprodejem, pokud to vám nebo dítěti zrovna nesedne. 
A všechno ostatní… krom výše zmíněných transportních pomůcek existují i další vychytávky v podobě sedátka nebo tyče za kolo, případně krytého cyklovozíku. V létě ho připojíte za kolo a v zimě mu místo koleček namontujete lyže.
Úplatky vs. výhružky
Problém číslo dvě přichází, když děti přesáhnou váhový limit nosítek. V ten moment vaše do té chvíle čilé dítě náhle postihne záchvat obrny dolních končetin. Jediné, co se dá dělat, je postupně děti zvykat na zátěž. Zbytečně je nepřetěžovat, ale ani hned neustupovat a při první stížnosti je nevzít „na koně“. Překonat vlastní lenost je dovednost, která se jim bude hodit i v dospělosti.
Motivujte malé cestovatele k chůzi a objevujte krásy České republiky. Zážitkové deníky Kvído jsou určeny pro děti od 4 let a obsahují 30 zajímavých míst a mnoho zábavných úkolů.
Průměrně fyzicky zdatné čtyřleté dítě zvládne bez problému výstup na Sněžku, předškoláka můžete vzít do Tater a školáka už i na ferratu. Taky se dá jít do lesa nebo si udělat rodinný cyklovýlet na Moravě, kde je rovinka. Pro starší děti jsou skvělou motivací k pohybu Cesty za pokladem od Kvída, kde hledáte poklady po České republice. Záleží jen na vás, jaký druh pohybu vám dělá radost. I když jsou pěší výlety s dětmi někdy složité, napodobují hlavně to, co vidí u rodičů. A když budete pozitivní, časem tímhle přístupem nakazíte i je.
Text: Linda Vomáčková Foto: Getty Images
