A kam půjde to vaše? aneb Vybíráme základní školu

26. 8. 2020 -  Kvído radí

Jestli máte doma předškoláka, stojíte před rozhodnutím, do jaké školy po prázdninách nastoupí. V posledních letech se vzdělávací alternativy vyrojily jako houby po dešti a není vždy snadné se v nich zorientovat. Pojďme se společně podívat na různé typy škol – poradíme vám, na co se při výběru zaměřit a na co si dát pozor.

V první řadě byste se měli zamyslet nad povahou svého dítěte. Je spíš kreativní, nebo sportovní typ? Potřebuje klid a řád, nebo volnost a dostatek prostoru? Je introvertní, nebo miluje společnost? Zvážit byste také měli svůj životní styl. Jste ochotni dítě denně někam vozit a vyzvedávat ho, nebo dáte přednost škole, kam časem zvládne dojít samo? Kladete důraz na výkon, nebo spíš na rozvoj individuálních kvalit?



Státní školy – nejobvyklejší a nejrozšířenější typ základní školy. Výhodou je, že jsou skoro vždycky v blízkosti bydliště a určitě tam zamíří většina kamarádů ze školky. Narazíte tu na zkušené pedagogy i ověřenou metodologii. Nevýhodou bývá konzervativní prostředí, nechuť nebo nemožnost inovací (Comenia Script, Hejného metoda) a vysoký počet dětí ve třídách.

Montessori – směr pojmenovaný po italské lékařce Marii Montessori klade důraz na osobní rozvoj a samostatnost dítěte. Výuka probíhá v tzv. „připraveném prostředí“ se speciálními pomůckami. Dítě si za asistence učitele samo volí, čemu se chce věnovat. Nevýhodou bývá přílišná benevolence, některým dětem nemusí vyhovovat nedostatek pokynů a řádu. Další nevýhodu může pro některé představovat fakt, že se platí školné.



Waldorfská pedagogika – vychází z myšlenek rakouského antropozofa Rudolfa Steinera. Vyučování probíhá v tematických blocích, důraz je kladen na vnímání barev, hudby, přírody i sociálních dovedností, vyučují se řemesla a ruční práce. Učitelé k výuce nepoužívají učebnice, ale encyklopedie a pracovní sešity. Nevýhodou mohou být nízké nároky a přílišný důraz na spiritualitu na úkor racionální stránky a kritického myšlení.

Scio školy – nestátní alternativní školy založené společností Scio. Učitelé, nazývaní průvodci, hrají ve výuce spíše pasivní roli. Cílem není memorování, ale naučit děti samostatnému vyhledávání informací a práci s nimi. Výuka často probíhá mimo školu, maximální počet dětí ve třídě je 15. Nevýhodou je léty neprověřený experimentální způsob výuky a hluk a chaos ve třídách, který klidnějším dětem nemusí vyhovovat.



Domácí vzdělávání – umožňuje rodičům i dětem maximální svobodu ve způsobu i náplni výuky. Dvakrát ročně čeká děti přezkoušení ve škole, po dohodě se mohou účastnit společných akcí (výletů apod.) Nevýhodou může být nedostatek sociálních kontaktů, přílišná fixace dítěte na rodiče, chybí i srovnání s vrstevníky a zpětná vazba, zda rodiče učí dobře.

Soukromé školy, lycea – výuka často probíhá bilingvně s velkým důrazem na výkon a další vzdělávání. Počítejte také s vysokým školným.



Předtím než se definitivně rozhodnete, je dobré si jednotlivé školy obejít, případně si zkusit domluvit ukázkovou hodinu nebo nahlédnutí do výuky. Dny otevřených dveří probíhají na státních i soukromých školách, někde můžete využít i tzv. školu nanečisto nebo se zorientovat podle certifikace Rodiče vítáni. Pomoci mohou také osobní reference a zkušenosti ostatních. Znáte někoho, kdo už na vybrané škole dítě má? Nebojte se zeptat, jak jsou spokojení nebo s čím bojují. Každá varianta má svá pro a proti. Výběr správné školy je těžký i proto, že rozhodujete za ty, na kterých vám nejvíc záleží. A pokud se nepodaří na první pokus, vždycky je možnost to změnit.

Text: Linda Vomáčková Foto: Getty Images